V minulých týdnech se ze strany taxikářů rozpoutal hon na řidiče využívající aplikaci Uber. Mluvili do médií, psali do diskuzí, ale hlavně napadali řidiče Uberu na letišti a v pondělí cestu na letiště úplně zablokovali. Proč začala honička na řidiče uberu zrovna teď? To vlastně nikdo neví. Nejsem fanoušek pražských taxikářů, protože je to zcela banda bývalých veksláků, kteří si myslí, že pořád máme komunismus. Nikdo nepochybuje, že pokud si zavoláte taxíka na ulici, tak vám nasolí za jízdu pořádnou pálku. Extra když jste cizinec. Pak jsou cesty předraženy i desetinásobně.

Říká se, že taxikáři mají podplacené policisty. A to nejen na Praze 1. To co dělají pražští taxikáři by nemohli dělat, pokud by neměli nějaké páky na magistrátu. Přelepování značek s omezením vjezdu v ulici Karlova (u Karlova mostu) je jen špičkou ledovce (stojí za to se na to podívat, fakt je to furt přelepené a ulicí jezdí vesele taxíky. A policajti tomu jen přihlíží. Další důkaz předvedli policisté na letišti, když parta buranských veksláků ve žlutém napadala řidiče uberu, polepovala jim auta a zamezovala v jízdě. Policajti jen stáli a příhliželi. Evidentně měli zakázáno zasahovat.

Na Uberu taxikářům nejvíce vadí, že nesplňují podmínky pro provozování taxi. Nicméně oni taxíkem nejsou. Nemohou využívat místa pro stání taxi, speciální rychlé jízdní pruhy a další přednosti, které taxikáři mají. Taktéž prý uberáci nemají taxametry. Tento argument je zcela zcestný, vzhled k tomu, že všichni známe finty pražských taxikářů. Tzn. jízda s vypnutým taxametrem, přelepování desetinné čárky (specialita taxikářů v pařížské) nebo hacknuté přístroje. Mě jako zákazníkovi teda přijde věrohodnější aplikace, která mi spočítá cenu, čas a kilometry.

A posledním argumentem je, že uberáci neplatí daně z provozované činnosti. Velmi rád bych viděl danové přiznání taxikářů šmelinářů. Myslím, že moc daní tam nebude.

V poslední době je u nás stále více firem, které rostou obřím tempem, ale jsou hluboce zadlužené (tento trend je ovšem i zahraničí, tam to bude ještě horší). Nemyslím teď firmy typu EPH (Křetínský), která je zadlužena, tak nějak zdravě. Tzn. že nakupuje další firmy, které jsou ale samy o sobě ziskové (či se tomu blíží) a majetek je formou nových továren a elektráren, které mají svou skutečnou hodnotu (a poptávku po svých produktech – energii).

Já mám na mysli online společnosti, zabývající se prodejem koncovému zákazníkovi. Retail byznys je dnes neuvěřitelně pokřivený. Marže na produktech klesly na minimum, protože zkrátka vyrobit cokoli není problém. Vliv má samozřejmě i Asie, která nás zaplavuje mořem laciných cetek (oblečení, kuchyňské potřeby, už i nabýtek a vybavení domu..). U nás funguje několik velkých online firem, které rostou obřím tempem a jsou ve ztrátě každý rok, ale navíc zvyšují své dluhy. Typickým příkladem je gigant Mall a Zoot, které se z dluhů nevyhrabou snad nikdy. Přitom konkurenční Alza je v zisku a dluhy jsou úměrné růstu (působí již na 28 trzích). Další příklad ziskových projektů jsou Vivantis a Notino (bývalé Parfums). Tyto tři ziskové příklady jsou eshopy budované dlouhé roky od nuly, doslova z garáže. A jejich hospodaření tomu odpovídá. Nikdy se neúměrně nezadluží a stále mají dostatek hotovosti (tj. dobrý poměr mezi přijímanými penězi od zákazníků a výdaji ve formě nákupů od svých dodavatelů). Na rozdíl od toho jsou Mall a Zoot násilím protlačené značky, kde za pomoci obrovského balíku peněz sebraly kus trhu, ale ten pořád není schopen uživit. Zvláště Zoot na to asi nebude nejlépe, protože zvažují nabízet firemní dluhopisy nýmandům (tzn. nám obyčejným lidem). To u firem zpravidla značí vrchol zoufalství, kdy nejsou schopny získat peníze od banky.

Je asi otázkou času, kdy již nenajdou další ovce na dotování svých ztrátových byznysů a v té chvíli nedokážou splácet své závazky. Pak následuje insolvence a prodej. Podobně skončili levne-elektro nebo mt-nabytek.

Nedávno jsem viděl hezký virální obrázek Zemana s pozadím vepřína v Letech. Na obrázku byl nápis „Svině v letech“. Vtipný a nápaditý. To co provádí Hrad v posledních měsících a řekněme v posledních rocích (nechci opět užívat slovo lety) je fakt humáč. Jestli toho starce zvolí ovčani znova, tak to bude katastrofa pro ČR.

Co mě ale pobavilo v posledních dnech je kauza Liglass Trading. Vše vyšlo najevo, až po zveřejnění dopisu hradního kata Mydláře (čti správně jako Mynář). Bezištně napsal dopis zkorumpované kyrgyzské vládě, kterým měl firmu podpořit ve výběrovém řízení na dostavbu energetické kaskády. Jedná se o vládní projekt, jehož součástí je i odkup podílu ruské firmy, která měla projekt původně na starosti. Úsměvné je, že firma Liglass Trading do té doby operovala s ročním obratem kolem 15 milónů a rozhodně se nevěnovala energetice.

Shrňme si následující fakta, která dohromady tvoří více než podezřelý celek:

  1. Sesterská firma Liglass je v insolvenci a dluží pár desítek miliónů svým věřitelů (ověřitelné na justice.cz, stačí do insolvenčního rejstříku zadat liglass.
  2. Zakázka se odehrává v dalekém Kyrgysztánu, který je znám přebujelou korupcí, klientelismem a vládou malé skupiny oligarchů.
  3. Nákup podílu ruské firmy, který je podmínkou dostavby.
  4. Liglass Trading na svých webových stránkách tvrdí, že podobných projektů dělala v zahraničí desítky. Nikdo z jejich partnerů a zadavatelů však firmu nezná.
  5. Financování projetku (je třeba investovat cca 15 miliard korun) je nejasné, jednatel firmy tvrdí, že peníze má. Přitom jde o klíčovou část kontraktu. Kdo jej zaplatí?
  6. Nejsou veřejně známy žádné garance. Hrozí tedy tajná garance českého státu, který by případný tunel zatáhl ze svého.
  7. Dobrovolná nezištná pomoc hradního kancléře (dovede si představit že člověk s nejasnou minulostí a bez prověrky dělá něco jen tak?)

Těchto sedm bodů poměrně jasně shrnuje, že kolem zakázky je spoustu otazníků a minimálně podezřelých okolností. Nicméně již probíhá. Celé to působí jako vymyšlený tunel, kdy Liglass Trading na všechny práce bude mít subdodavatele. Ten proinvestuje peníze, nic se nepostaví a bude se hledat viník případně garant, který to uhradí. Ten nám jen zbývá se modli, že český stát (nebo některá jeho složka) zde jako garant nevystupuje.

jednatel Smelík podepisuje kontrakt před kyrgyszkým prezidentem Atambajevem

babišova hospoda bez eet

Tak tohle mě opět rozesmálo a poté i naštvalo. Snažím se na zprávy z ihned a idnes dívat s nadlhledem, protože vlastníci mají svoje (často vzájemně shodné) zájmy. Ale tohle je zase výplod. Odborníci z Deloitte (auditorská firma – jinak řečeno, „upravíme vaše účetnictví dle vašich potřeb..“) vyhlásila jakousi malou noname anketu o které se okamžitě píše na ihned.

Výsledek ankety mezi podnikateli ukázal, že EET je druhý nejoblíbenější podnikatelský zákon. A teď tu o červené Karkulce. Tak předně. Ankety  se zúčastnili předem vybraní členové tří veskrze soukromých organizací (pouhých 360 osob). Za druhé nominace EET do ankety se objevila až den před hlasováním.. jako zázrakem. A za třetí není nikde dohledatelný způsob hlasování a doptávané otázky. Zdroj dat je však pro posouzení kvality ankety zcela zásadní.

Navzdory ušlechtilým kecům klukům z Deloitte je tento počin naprostá slátanina. Veřejně pak prezentovat výsledky jako většinový názor je lež (a kdo lže ten krade, že Deloitte?). Rozhodně většina podnikatelů z EET takto nadšená není. Jen to komplikuje podnikání. Krásnou ukázkou jsou eshopaři, kteří museli integrovat drahá řešení, aby dále mohli provozovat platbu kartou (!!??). Karta je snad bezhotovostní platba ? Prostě celý zákon je slátanina, která má za úkol jedině. Pomalu znepříjemňovat malým podnikatelům jejich podnikatelské úsilí a ubíjet v nich podnikatelského ducha. S úbytkem drobných podnikatelů se bude soustřeďovat kapitálová moc několika velkým majitelů. To budou vlastně čeští oligarchové. Dnes je situace pořád v pohodě, protože živnostníků je dost. Ale pomalu se kolem nich stahují mračna. Třeba Finanční správa podniká řadu kroků, jak vám podnikání znepříjemnit a pokud na vás ukáže prstem někdo z mocných, je po vás.

Reklamy firem na nás skáčou na každém kroku. Venku na každém rohu visí billborad s reklamou na váš oblíbený supermarket s akci na prací prášky. V televizi je reklama každých 20 minut (začíná se to přibližovat silně západu, kde se na běžnou telku fakt nedá dívat). Nejhorší je asi situace na internetu. Zde reklamy jsou v celé obsahové síti (tzn. webstránky které si prohlížíme). Každý jen trochu více navštěvovaný deník je dokola obsypán reklamami. Obvykle výrazně zpomaluje načítání. Posledně jsem zkoušel super.cz a fakt se to tam nedá. Když si chcete počít v klidu bulvárek, jedou do vás jednu reklamu za druhou, seká se vám prohlížeč  a za minutu z webu odejte a znechucení.

Poslední a nejvíce absurdní mi přijdou reklamní letáky řetězců. Internetová reklama aspoň nespotřebovává surovinu, je to vše virtuální (když teda nepočítám spotřebu surovin na výrobu hardware – počítače). Na reklamní letáky se spotřebují desítky tisíc tun papírů, který se naštěstí vrací zpět do oběhu. A víte jak to funguje ? Každý z nás to již viděl, protože letáky se roznáší i do těch nejzapadlejších vsí.

absurdní oběh reklamních letáků

V podvečer nebo brzo ráno objeví na ulici stará babička s vozíčkem (a se psíkem). Obchází s vozíkem a psíkem všechny vchody a do všech schránek vhodí reklamní leták blízkých marketů. Babička je obvykle důsledná a i když máte plnou schránku, narve to tam vší silou. U některých vchodů je velký box na letáky, odkud si je mohou obyvatelé vzít. Poté následuje několik scénářů. Obvykle letáky skončí ve společné krabici, která se vyhodí do kontejneru s papírem. Případně každý z obyvatel domu vyhodí svůj leták zvlášť. Většina však zůstane ležet bez povšimnutí ve sběrném boxu a nějaký dobrák z domu je vyhodí do kontejneru s papírem. A opět, obvykle někdy v podvečer, do vaší ulice vstoupí stejná či podobná babička s vozíkem. Tentokrát má ale vozík prázdný a v ruce klacek. Umnými pohyby se přehrabuje v kontejneru a vybírá z něj papír, většinou tvořen čerstvě vyhozenými letáky.

Přijde vám to také divné ?

Cpou nám to deno denně. Do novin, televize a internetových deníků. Zprávy o tom, jak ČR nemá zaměstnance. Je období tzv. ekonomického boomu, firmy vyrábějí a také prodávají ostošest. Nejlepší na tom je, že celý boom je vždy postaven na dluzích. Firmy mají podnikatelské úvěry, aby mohly více vyrábět a spotřebitelé si více půjčují na své nakupovaní hovadin. A půjčují si, protože si myslí, jak je na  tom jejich firma dobře a nemají strach o své zaměstnání. Přitom úspěch jejich firmy stojí na tom, že si na výrobu bere úvěry. Takto funguje výrobní systém od začátku novověku. A vždy to skončilo krizí. Plus minus každých deset let nastane pokles. Někdy je mírnější, někdy větší (např. v 2008, kdy nastal velký pokles výroby, praskla hypo bublina v US apod.). Každopádně nikdo nedokáže přesně předpovědět, kdy si spotřebitelé řeknou:“mám dost, už nechci nakupovat“. Jakmile si tohle totiž řeknou, je konec. Bublina splaskne.

nedostatek zaměstnanců trápí většinu firem

České firmy si neustále stěžuji na nedostatek dobrých zaměstnanců. Bodejť by ne. Míra nezaměstnanosti je pod 5% a nižší už být v podstatě nemůže. Takto nízká nezaměstnanost je tzv. přirozená, kdy už nepracují jen ti, co pracovat nechtějí. Kromě různých sociálek sem ale patří i lidé, kteří se nechtějí za prací stěhovat.
Firmy skutečně nemají z čeho brát. Z těch co práci chtějí, zbyli už jen mladí vysokoškoláci z filozofických fakult, kteří si myslí, že jsou hogo fogo a do fabriky se jim nechce. A pak lidé se sníženou inteligencí a slabou zručností. Ti jsou bohužel pro firmy nepoužitelní. Na ostravsku se nedostatek řeší vozením lidí z příhraničí Polska. Jezdí tam celé autobusy. Jezdí k nám také hodně Slováků, Rumunů a Bulharů. Ale stále je to málo, protože ti už raději zamíří do Německa či Holandska. Německo neustále vykřikuje, že je nutné nabírat uprchlíky, které prázdná pracovní místa zaplní. Mají jich milión a pracuje zlomek. Takže ti situaci také nevytrhnou.

Řešením pro firmy je motivovat zaměstnance dobře placenými přesčasy a nenabírat nové. Vysvětlit pracovníkům, že takový boom nemusí trvat dlouho a mají teď možnost si vydělat více peněz na horší časy. Nábor nových lidí teď, povede k propouštění v budoucnu. A s odstupným se propouštění krutě prodraží..

Od 31.května začíná i v České republice platit plošný zákaz kouření ve všech restauracích. Mám s tímto zákazem bohaté zkušenosti ze zahraničí. Jako nekuřák jsem v zahraničí skoro litoval že nekouřím. Kouřit muíte chodit ven. A samozřejmě, právě venku u cigarety dochází k častému seznamování kuřáků. Pokud vyleze zakouřit ven sama ženská, je zřejmé, že je tu bez chlapa a máte šanci se s ní dát do řeči. To se nám, nekuřákům nemohlo stát. My jsme pořád seděli jen v baru uvnitř se svou partou.

V západním světě tento zákaz funguje plošně dlouhé roky. Kuřáci jsou většinou omezeni ven nebo do kuřárny, což bývá často zasklená začouzená místnost, do lze vidět. V ČR měl zákon trochu složitější postup. U nás má kouření v místnostech hluboký kořen. Pokud se podíváte na staré filmy z dob komunismu, všichni kouří doma, v obýváku, na společné šatně, na schůzí a v kanceláři. Společně po boku s nekuřáky. Těžkou říci zda to nekuřákům dříve nevadilo nebo jich bylo málo aby se ohradili. Každopádně kuřáci omezují nekuřáky svými cigaretovými pachy.

cigaretový dým - zákaz kouření v restauracích

Protikuřácký zákon, jakkoli s ním souhlasím má určitě i své neduhy. V podstatě jde o zásah do svobodného podnikání. Otevřete si hospodu a nemůžete se svobodně rozhodnout, zda se v ní bude kouřit nebo ne. Nejvíc mě ovšem vytáčí, proč se začíná právě u restaurací. Pokud nepočítám některá veřejná místa (zastávky, areály státních budov, apod.) tak stát útočí právě na restaurační zařízení. Co ale například kouření doma, když máte děti. Ono se stačí podívat na pár dílů Výměny manželek, co za hovada tam jsou. Hulí spícím dětem přímo na hlavu, hulí v kuchyni při jídle. Zkrátka pořád. A děti v tom vyrůstají. Neměl by snad stát začít právě zde. Ochránit ty, kteří se bránit neumějí? Pokud lezeme do zakouřené hospody, je to naše volba. Můžeme se svobodně rozhodnout, zda chceme cigaretový kouř dýchat. Může se však takto rozhodnout malé díte, jestli mu bude rodič kouřit pod nos ?
Když lze omezovat podnikání, jistě by šlo ohlídat i kouření v domácnostech. Máš děti, tak uvnitř nesmíš hulit.

Před pár lety jsem byl mírně řečeno, závislý na internetových zprávách. Člověk, který nikdy nekupoval noviny má najednou stálý přístup k čerstvým informacím. A klidně jsem obešel tři čtyři hlavní zpravodajské weby a vše četl opakovaně v různých verzích.

Jenomže člověk se přejí všeho. Stejně tak to dopadlo se zprávami. Sice na ně stále chodím denně, ale spíše je skenuju, přečtu některé odstavce nebo zajímavý rozhovor. Vždy ale myslím na to, že jedny patří podnikatelskému neumětelovi Bakalovi a druhé dvoje noviny vlastní STBácký agent. Občas zabrousím i na jiné servery. V poslední době na seznam zprávy. Ty aspoň vlastní Seznam a Lukačovič (a do jejich zpráv se monutuje ještě Právo). Poslední týdny se zde občas objeví i živá reportáž. Mám pocit, že to je jedno z mála médii které je zdá se být nezávislé. Nebo aspoň zprávy z mého pohledu mi přijdou fér.

No, tak poslední měsíce, už prohlížím jen titulky, přečtu úvodní shrnutí a rovnou jdu do diskuze. Tam se totiž člověk mnohdy dozví více než ze samotného článku. Lidé tam napíšu svůj názor. Samozřejmě i diskuze může být zmanipulovaná a mohou tam psát samotní redaktoři pod fake profily.